Obsah


Pravěk na Hvožďansku

     Dlouhá a zajímavá je historie tohoto kraje na pomezí středních a jižních Čech. Brdské pohoří a přiléhající území, kryté hlubokým lesem, s půdou nepříliš vhodnou pro zemědělské využití, bylo poměrně pozdě osídleno.
     Ve starší době kamenné (paleolitu, 40.000 - 9.000 let př. n. I.) nebyla námi sledovaná oblast pravděpodobně obydlena. Podobná situace panovala i ve střední době kamenné (mezolitu, 8 - 5.tis. př.n.l.). Z této doby nejsou historické nálezy příliš výrazné. Jediným nálezem v okolí je sekeromlat nalezený u obce Řiště. V pozdní době kamenné (eneolitu, 4. - 3. tis. př. n. I) bylo jižní podhůří Brd stále velice slabě osídleno. Teprve v době bronzové (2. tis.př. n. I.] začíná osídlení houstnout, zejména díky nástupu kovových nástrojů, které napomáhají rozvoji hospodářství. To dokládá nález bronzových předmětů u blízkých Pročevil.
     Mohylová středodunajská kultura (1500-700 let př.n.l.] proniká k nám na jih a setkáváme se tu jak s pohřebišti, ve Hvožďanech a ve Vacíkově, tak i se sídlišti u Zadního Poříčí na Březnicku. Ve Vacíkově našli v roce 1925 dělníci, vyvážející kámen ze skály, malý sklípek. Pod vrchním plochým kamenem objevili osm zbytků nádob pocházejících z této doby.
Další vývoj osídlení je doložen ve starší době železné (halštatské, 7.- 5.století př.n.l.). Z toho to období jsou známá naleziště žárových pohřebišť u Pňovic v Hlubyni a Pročevilech. Objevuje se i hradiště - Stražiště na Březnicku.
Nastupující mladší doba železná (laténská, 4.-1. stol. př.n.l.) je dobou expanze historicky doložených Keltů. V této době vytvořili Keltové na našem území podle svého kmenového názvu Bójové - útvar zvaný Boiohaemum, z kterého se stala později Bohemia - starý název naší vlasti. Z jižní části Podbrdska známe laténská (keltská] sídliště v Březnici a v Pročevilech.    V naší bezprostřední blízkostí je z této doby známá keltská čtyřúhelníková svatyně na jihovýchodním svahu návrší Budín (u Záhrobí).
Tato svatyně vytváří čtverec o straně 100 m obklopený výraznými valy a příkopy. Byla významným centrem Keltů, kteří zde pravděpodobně dohlíželi na rýžování zlata na Závišínském potoce - například v Jamkách, nebo v dalších lokalitách (u Újezdce a Závišína). Nedávný archeologický průzkum přinesl nálezy částí keramiky z laténské doby a v příkopu byl odkryt žernov (mlýnský kámen) z této doby.
     V prvních třech stoletích našeho letopočtu, když ovládli území Čech germánské kmeny Markomanů a Kvádů, nebylo jimi území Podbrdska pravděpodobně osídleno.
     V období od 4. do 6.stol. n.l. začíná slovanské osídlení. V roce 1934 byly v Bělčicích odkryty tři slovanské kostrové hroby s nádobkou a stříbrnými náušnicemi, rytými pásy, náhrdelníkem ze skleněných perel a železným nožem. Tyto nálezy pocházejí podle archeologů z 8. - 9. stol. n.l. a jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.

 

 

 

Amfora

Amfora se dvěma vodorovnými uchy a rytou inkrustovanou výzdobou
Střední doba bronzová, mohylová kultura. Naleziště Vacíkov