Středověk na Hvožďansku

Středověk na Hvožďansku

Do našeho regionu přichází slovanské kmeny koncem 5. a začátkem 6. století. V dalších stoletích probíhá proces jejich sjednocování. V 1 O. stol. zasahovala do našeho kraje vláda mocného rodu Slavníkovců. Území mezi Příbramí, Blatnou a Vltavou, zvané Bozeňsko, bylo řízeno ze župního hradu Bozeň u Březnice. Po vyvraždění rodu Slavníkovců roku 995, se toto území stalo součástí tvořícího se přemyslovského státu. Pokračujícím sjednocováním správních celků vzniklo do poloviny 13. století rozsáhlé správní území zahrnující jihozápadní část Čech - Prácheňsko. Jeho centrem se stal hrad Prácheň, stojící na ostrohu nad pravým břehem Otavy, 2km záp. od Horažďovic. Zánikem hradského správního systému a se vznikem krajského zřízení se centrem prácheňského kraje počátkem 15. stol. stalo královské město Písek. Toto krajské zřízení přetrvalo až do roku 1848. Se zvýšením počtu obyvatelstva vznikají v našem kraji sídliště, mezi která patří i Hvožďany, jež vznikly na křižovatce cest z Horažďovic přes Lnáře na Mníšek a dále do Prahy a z Nepomuku do Březnice a středního Povltaví. Podle nejstarších záznamů zde v polovině 14. století stál raně gotický kostel sv. Prokopa a vodní tvrz zvaná HWOZDAN. První písemnou zmínku o Hvožďanech nalezneme v rukopisném spisku nazvaném: "REGISTRA DECIMARUM PAPULIUM" neboli "Registra desátků papežských z diecéze pražské". V něm je uvedeno, že papežské desátky hvožďanské fary v roce 1352 činily 10 grošů. S velkou jistotou lze předpokládat, že ves Hvožďany stála již několik století před tímto letopočtem. Osídlení nejbližšího okolí dokazuje mimo jiné i první písemná zpráva o blízkém Újezdci z roku 1045.0 velkém významu Hvožďan pro nejbližší okolí svědčí kromě jiného, na tehdejší dobu mohutná stavba kostela. Také hospodaření na hvožďanském zboží muselo být výnosné, když umožnilo majitelům postavit novou a tak velkou tvrz s rozsáhlým dvorem. Původní hvožďanská tvrz byla jeho majiteli někdy po roce 1500 opuštěna a nahrazena tvrzí s poplužním dvorem tak, jak ji známe dnes. Po první vodní tvrzi nezůstaly žádné stopy. Lze se jen domnívat, že stávala poblíž kostela, neboť okolní pozemky na nichž stojí fara, škola a dům čp. 82 a 88 patřily ještě v roce 1837 lnářským majitelům hvožďanského dvora. Prvním známým majitelem hvožďanského zboží byl Oldřich z Hvožďan. Vlastnil jen část vsi. Jiný díl drželi bratři Bruno a Ješek z Bělčic. Po roce 1359 získal od Oldřicha Hvožďany Frenclín z Obořiště. Až do konce 14. století patřily Hvožďany stále několika majitelům, jedním z nich byl Dobeš z Libějovic, který prodal veškerý svůj majetek ve Hvožďanech, včetně tří lánů, za 300 kop grošů Janovi z Malovic, Jarošovi z Drahonic a Petrovi z Břízy. Teprve v roce 1408 se setkáváme se jmény pánů z Třemšína - Benešem a později Mikulášem zvaným též Vepř či Svinda. Poslední zmínka o Mikuláši z Třemšína je z roku 1458.

Historicky doložení držitelé Hvožďan:

• 1408 Beneš z Třemšína, který řešil spor s hvožďanským farářem kvůli Kněžským rybníkům
• 1434-1358 Mikuláš Vepř z Třemšína zvaný Svinda
• 1476 získali Hvožďany Vyduni z Obytec, členové rytířského rodu z Klatovska
• 1525 koupil Hvožďany Jindřich Koupský z Břízy, který již vlastnil Újezdec a Hostišovice
• 1542 jeho dcera Apolena, provdaná za Jana Koce z Dobrše
• 1543 - 49 měl v zástavě Hvožďany Jiřík z Kalenic za dluh Apoleny - 1000 kop grošů
• 1593 jejich dcera Anna Kocová, provdána za Arnošta Vitanovského z Vlčkovic
• 1641 Jan Vitanovský z Vlčkovic
• 1644 - 1664 Arnošt Václav Vitanovský z Vlčkovic

V roce 1664 koupil celé hvožďanské zboží Karel Leopold Caretto-hrabě z Millesima, aby ho vzápětí v roce 1666 prodal Aleši Ferdinandu Vratislavu z Mitrovic, jenž sídlil ve Lnářích, a od této doby patřily Hvožďany majitelům lnářského panství