Menu
Obec Hvožďany
Hvožďany
okres Příbram

Obsah webové stránky se upravuje, omluvte prosím případné nedostatky.

Konec 2. světové války a rok 1945 na Hvožďansku

Závěr 2. světové války ve Hvožďanech byl poznamenán pohnutými událostmi úzce spojených s dokončením osvobození Československa spojeneckými armádami. Koncem dubna 1945 se občané připravovali na příchod fronty budováním úkrytů v okolí obce, např. u Pacholeckého rybníka, nebo na Brodě a jinde. V dálce už bylo slyšet dunění dělostřelectva.

Konec všem přípravám a napětí udělal 5. květen po vysílání Českého rozhlasu. První reakcí bylo stržení všech německých nápisů, spálení všech obrazů Hitlera a prezidenta Háchy přímo na návsi. Ve 14.30 byli shromáždění občané vyzváni, aby zvolili revoluční Národní výbor. Na návrh předložený písemně F. Růtem čp.92 byli jednomyslně aklamací zvoleni: Karel Balek čp. 109, František Malý čp. 75, Karel Citterbart čp. 27, Karel Hrubeš čp. 104, Jan Baštář čp. 37, František Poláček čp. 78, Alois Josef Šťastný čp. 34 - spisovatel, Václav Šiška čp. 26 - učitel. Předsedou národního výboru se stal učitel Alois Balek.Krátce na to přišla z Březnice telefonická zpráva, že se německá posádka nechce vzdát a žádají o pomoc. Národní výbor vyhlásil mobilizaci všech mužů od 24 do 40 roků, autodopravce Fr. Balek nabídl nákladní auto a ti, kteří se na něj nevešli, jeli na kolech. Do konfliktu nijak nezasáhli a bez úhony se vrátili domů.

Z rozhodnutí NV byly vytvořeny pro bezpečnost a pořádek stráže, které odborně vedl vrchní strážmistr Kouba a řídil Karel Hrubeš, člen NV. Čtyři strážní stanoviště byla obsazena ve dne v noci strážnými, kteří měli od myslivců zapůjčené brokovnice. Od jara 1945 bylo ve Hvožďanech ubytováno ve třech hostincích a škole kolem 200 německých uprchlíků, úředně nazývaných "národní hosté" (ženy, děti, a staří muži). Obyvatelstvo s nimi vycházelo celkově bez problémů, avšak pod dojmem událostí v Pražském povstání rozhodl NV odebrat uprchlíkům všechny cennosti - především zlato, šperky, ale i kuřivo, a pokud někdo měl, i osobní zbraně. Kolik bylo zabaveno klenotů, není známo, ale v kuřivu bylo sebráno 7 600 cigaret, 131 balíčků tabáku a 500 doutníků. Zlato a šperky byly odvezeny do Prahy, kuřivo předáno do třech pražských nemocnic pro raněné z povstání. V neděli 6. května dorazila do Lnář Americká armáda a opět početná skupina občanů s autem pana Balka jela přivítat osvoboditele a prohlédnouti si americké tanky. Kolem poledne 7. května přijela do Hvožďan průzkumná skupina asi pěti amerických tanků a zastavila na návsi. Po krátké přestávce se jely otočit za ves směrem na Roželov, tam kde se říká u Pazderny, přilehlé bahnité louky doslova rozoraly a odjely zpět do Lnář. Ještě ten den k večeru projela přes Hvožďany skupina amerických tanků, která jela řešit konflikt mezi jednotkami SS a partyzány u Rožmitálu. Od rána 8.5. byly na okraji obce směrem na Vacíkov (u Vošmika) a na Roželov (u Pazderny) postaveny dva americké tanky s úkolem odzbrojovat projíždějící skupiny německých vojáků. U tanků ležely hromady pušek pancéřových pěstí a nábojů. Úkol plnily tyto předsunuté hlídky až do příchodu Rudé armády 11. 5. večer a 12. května americké tanky z Hvožďan odjely. Zvláštní epizodou konce války ve Hvožďanech byl příjezd Vlasovovy armády. Vlasovova armáda byla vytvořená z ruských zajatců, oblečená do německých uniforem a vyzbrojená německými zbraněmi. Jednou z jejích součástí byla 1. divize, kterou Němci poprvé a naposled nasadili 13. dubna 1945 na východní frontě jižně od Frankfurtu nad Odrou. Po neúspěšném útoku na předmostí Rudé armády (RA) se tato divize stáhla do týlu a odmítla dále plnit rozkazy německého velení. Ve snaze vyhnout se zajetí od RA, začala postupovat směrem do Čech a 3.5. se rozmístnila západně Prahy. Ve dnech 6. a 7. května se účastnila Pražského povstání proti Němcům. Poté, co velení Pražského povstání odmítlo jejich pomoc, stáhla se 8. května z Prahy do prostoru Berouna. Ráno 9.5. zahájila divize přesun po ose Lochovice, Jince, Příbram a odtud dvěma směry: na Březnici a na Rožmitál postupovala do prostoru soustředění sev. od Lnářů s velitelstvím divize ve Hvožďanech. Při své cestě se několikrát střetla s jednotkami SS, např. u Hluboše a severně od Březnice. Na obou stranách byli mrtví a ranění. Když dopoledne 10. května projížděla přes náves skupina pravděpodobně již odzbrojených vojáků SS (bojové osobní auto a motocykly s přívěsem), zahájil po nich vlasovský strážný na návsi palbu, ke které se ostatní vojáci přidali. Výsledkem této honičky byli tři mrtví Němci a jeden těžce raněný, který do večera zemřel. Některým se však podařilo utéci, mrtví byli pohřbeni na místním hřbitově, jednoho z nich si příbuzní v 60tých letech odvezli.

Situace vlasovských vojáků byla velmi svízelná, protože je Američané nechtěli pustit za demarkační čáru a divize v počtu 20 000 vojáků byla ještě plně vyzbrojená. 10. května došlo ve Hvožďanech k vyjednávání Vlasovců s americkým důstojníkem, tlumočníka jim dělal spisovatel a překladatel A.J. Šťastný. Podle dohody Vlasovci z Hvožďan odešli a 11 . května byla vlasovská divize (velitel generál S. K. Buňačenko) americkou armádou odzbrojena. Zbraně a techniku složili podél cesty Březí -Lnáře a čekali na povolení přejít za demarkační čáru do amerického zajetí. K tomu však nedošlo, neboť taková byla dohoda spojenců.

Velení RA mělo mimořádný zájem na dostižení a zajetí vlasovské divize. Ještě v průběhu přesunu z Německa do Prahy byly ze sestavy RA vyčleněny 2 tankové sbory v síle asi 400 tanků, které vyrazily po stopách vlasovské divize a 11. května ji fakticky obklíčily. V rámci tohoto uskupení přijela do Hvožďan 162. tanková brigáda s velitelem pplk. I. P Miščenkem. K zajetí vlasovské divize došlo 12. května tím způsobem, že americké jednotky na čas uvolnily prostor Lnáře a kruh se uzavřel. Generál Vlasov byl zajat týž den 4 km jižně Lnářů u Nového rybníka na silnici směrem na Pole.

Po příjezdu RA do Hvožďan byly podle požadavků ruského velitele postaveny místními tesaři dvě závory a strážní budky na silnici ke Březí a ke Starému Smolivci. Hlídky byly dvoučlenné, jeden Rus a jeden místní občan, zároveň byl vydán zákaz nočního vycházení od 21 hodin.

V dalších dnech přiváželi Američané na nákladních autech německé zajatce k závoře u Zíbova mlýna a ti odtud byli pod dozorem ozbrojených hlídek, které vytvořili muži z Hvožďan, odváděni do Starého Smolivce a postupně předáváni z jedné obce do druhé až došli do zajateckých táborů kdesi u Rokycan a Mirošova. Přes Hvožďany jich v několika skupinách přešlo podle odhadu několik set až tisíc. Jednalo se zajatce, kteří přešli do amerického zajetí po 9. květnu a podle dohody byli RA vráceni.

Po stažení hlavních sil a vojenské techniky do prostorů soustředění zůstala ve Hvožďanech strážní četa, která se střídala každých 14 dní. Velitelství měli v domě čp.111, vojáci byli ubytováni na různých místech, ale nejdéle v domě čp.34 a to až do jejich odjezdu 23. října 1945. Moc se jim u nás líbilo a neradi odcházeli.

Jsme členy

Zajímavosti